Ve zkratce jsme bývalým občanským sdružením, nyní plnokrevnou součástí celorepublikové organizace Hnutí Brontosaurus. Více se o nás dozvíte po přečtení následujícího textu ...
Legenda o založení Supa
Na počátku nebylo nic. Pak otcové zakladatelé řkouc: „Budiž SUP coby základní článek SSM“. Na to soudruzi ze SSM odpověděcha: „Nikoliv! SUP jest názvem veskrze negativním, neslučitelným s leninským posláním mládežnické organizace!“ Otcové dohromady hlavy museli dáti. První vece: Název měnit nelze, znak nakreslen jest! Druhý vece: Nechť každá litera činnost naší označuje! Tu třetí ... Na další schůzi otcové zakladatelé řkouc: Budiž Sport, Umění, Práce coby základní článek SSM, zkráceně S.U.P. nazývati se bude. “ Na to soudruzi ze SSM odpověděcha: „Výborně! Bravo! Toť socialistické mládeži na míru ušito jest!“ A tak S.U.P. světlo světa léta páně 1986 popatřil.
Tak nějak tedy vznikl S.U.P. Tehdy prý velmi rychle padla slova Sport a Práce, ale U bylo dlouhou dobu neobsazeno. Ovšem předtím i potom vznikla celá řada osobitých vysvětlení názvu. Asi nejvýstižnější je ale Spolek Úplně Praštěných.
Sup a jeho cíle
Teď asi někoho strašně zklamu a někomu potvrdím jeho nejčernější obavy. Sup nemá definovány žádné vysoké a ušlechtilé cíle! Po pravdě řečeno, máme ve stanovách cosi jako ekologie lidských vztahů, ale ještě jsme se neshodli na tom co to znamená.
Co je vlastně naším cílem? Například enviromentální výchova rozhodně není naše parketa! Ne, ne. O nějaké „vnitřní nalézaní sebe sama“ se taky přímo nesnažíme… Hmmm - my si prostě jen rádi hrajem, tak je to! Kromě toho taky řádíme, zkoušíme co vydržíme a vymýšlíme šílenosti (nejlépe takové které ještě nikdo nevymyslel). Bohužel ať chceme nebo ne, stejně se nám tam to "poznání sebe sama" nebo "enviromentální výchova" nějak vplíží i proti naší vůli. A s tím i jiní plíživí tvorové jako „celoživotní přátelství" nebo "nezapomenutelné zážitky" nebo "radost ze života" či snad dokonce i "láska k bližnímu". Taky se možná díky stále vzrůstající koncentraci pedagogů v supích řadách blížíme škatulce "zážitková pedagogika", ovšem my se nedáme jen tak lehce zaškatulkovat a čas od času podnikáme i silně nevýchovné a neslušné akce.
Supi pod palbou
Co je pravdy na tom, že Supi jsou drsný a jejich akce jakbysmet?
Také jsme to slyšeli a opravdu nevíme, kde se tyto fámy berou., nejspíš to o sobě prohlašujeme sami, protože naše akce jsou spíš nudné.
Ale já mám prohlášení celé řady svědků…
To jsou pomluvy! Naše akce a jednotlivé hry jsou naprosto standardní a naprosto srovnatelné s hrami ostatních článků.
Cituji: spánková deprivace, totální psychické a fyzické vyčerpání…
Jo ták! A co chudáci organizátorové?! Přijedeme si po celotýdenní lopotě odpočinout, ale to je pořád: Ještě jednu hru a ať je to drsný, vyspíme se doma, dneska se v oblečení koupat nepůjdeme? Sadisti to jsou, člověk se ani nestačí pořádně najíst o spánku nemluvě.
Prý děláte hry za každého počasí…
Chápejte, je to kdo z koho. Říkáme si, zmoknou, nastydnou, onemocní a příště už otravovat nebudou. To celé není o nějaké drsňárně, my se účastníky snažíme jen v sebeobraně oddělat.
Taky jsem slyšela, že prý na akcích nepracujete…
Tak to je pravda! Pro někoho, kdo je zavřený přes týden ve městě není například osmihodinové štípání dříví nebo desetihodinové sázení stromků žádná práce, spíš jen takové šolíchání.
Teď z jiného soudku, co má společného Cimrmanův SUP (Sport, Umění, Peří) s tím vaším Sport, Umění, Práce?
Moc rádi bych prohlásili, že jsme jeho přímí pokračovatelé, ale bohužel podrobné výzkumy to neprokázaly. Nicméně Jára Cimrman a průměrný supí organizátor se od sebe vůbec neliší – oba dva jsou fyzicky zdatní, intelektuálně všestranně nadaní, o hereckém a dramatickém projevu nemluvě.